Menu

PRAGA 1988

O výstavě

Světová výstava poštovních známek PRAGA 1988 se konala ve dnech 26. srpna – 4. září 1988 opět pod patronátem prezidenta republiky Gustáva Husáka (který také výstavu zahájil) a  FIP. Konala se na „tradičních“ místech – na Výstavišti v  Průmyslovém (Sjezdovém) paláci, Bruselském pavilonu,  na Zimním stadionu (námětové exponáty), v  paláci U  Hybernů, v  Poštovním muzeu ve Vávrově domě a  v Jízdárně Pražského hradu (výstava obrazů a  poštovních známek Umění a  poštovní známka). Zahájení výstavy se zúčastnil také generální ředitel mezinárodního byra Světové poštovní unie A. C. Botto de Barros.

O exponátech

Na výstavě PRAGA 1988 bylo hodnoceno v  soutěžních třídách celkem 928 exponátů (nejvíc ve třídě teritoriální filatelie – 239). Ve třídě literatury bylo hodnoceno 177 titulů. Na výstavě byly exponáty z  55 zemí. Nejvíce exponátů bylo ze SRN – 106, víc než československých, kterých bylo 84. V  mimosoutěžních třídách bylo vystaveno 47 exponátů.

Heslem výstavy bylo soustředit co největší počet rozmanitých exponátů z  hlediska teritoriálního zaměření, poštovní historie i  námětového. Teritoriální exponáty např. představilo 116 známkových zemí a  teritorií a  v třídě námětové filatelie bylo zastoupeno přes 90 různých námětů.

Velkou čestnou cenu výstavy věnovanou prezidentem republiky dostal A.Fillinger z  Francie za exponát Francouzské armády v  době od Ludvíka XIV do Karla X. Velkou mezinárodní cenu získal Z. Mikulski ze Švýcarska za exponát Ruska, SSSR 1918 – 1938 a  Polska z  let 1858 – 1870 a  velkou národní cenu F.W.Hefer ze SRN za Československo 1918 – 1939.

Pozornosti laických návštěvníků se opět těšily především populární a  médii popularizované věci – legendární „mauritie“ (ze sbírky H.Schnabela ze SRN) nebo sbírka olympijské filatelie předsedy mezinárodního olympijského výboru Juana Antonia Samaranche, přestože neposlal nejlepší výběr ze své sbírky, který byl vystavován v  Soulu na výstavě Olymphilex.

Exponáty hodnotila mezinárodní jury, kterou tvořili 53 členové a  13 pozorovatelů ze 36 členských zemí FIP. Z  Československa bylo 12 členů jury a  jeden pozorovatel. V  čele jury stál opět ing. Ladislav Dvořáček. Hodnocení exponátů probíhalo podle tehdy nově závazného generálního a  oborových řádů FIP pro hodnocení exponátů.

Na výstavě se pochopitelně významně podílely svými exponáty i  československá poštovní správa a  Poštovní muzeum. Expozice zahraničních pošt, OSN, Světové poštovní unie a  poštovních muzeí byly umístěny v  paláci U  Hybernů.

Zhodnocení výstavy

Program výstavy byl velmi podrobně načasovaný a  zahrnoval vedle oficiálních akcí i  kulturní a  zábavné pořady v  areálu Výstaviště, promítání filmů, diskuse o  poštovních známkách a  jejich tvorbě a autogramiády tvůrců známek. Součástí doprovodného odborného programu výstavy byl mj. mezinárodní seminář o  praktických a  teoretických otázkách sbírání československých známek a  zasedání odborných komisí FIP.

Den před zahájením výstavy PRAGA 1988 (28. 8. 1988) bylo slavnostně otevřeno Poštovní muzeum – Muzeum poštovní známky ve Vávrově domě, kompletně rekonstruovaném původně středověkém, v  minulých stoletích několikrát přestavovaném objektu nedaleko Vltavy, známém nástěnnými malbami v  prvním patře z  poloviny 19. století od Josefa Navrátila.

Výstavní katalog výstavy PRAGA 1988 obsahoval řadu odborných filatelistických textů. Samostatný katalog vyšel k  výstavě Umění a  poštovní známka. Při příležitosti výstavy PRAGA 1988 byla také vydána publikace Československá filatelie, která obsahovala historii organizovaného filatelistického hnutí u  nás, generální a  oborové řády SČF pro budování a hodnocení exponátů a  asi polovinu této knihy tvoří Základní filatelistická terminologie – bohatě ilustrovaný filatelistický výkladový slovník. Zásadní význam pro širokou filatelistickou veřejnost měla Specializovaná příručka pro sběratele československých poštovních známek a  celin, jejíž vydání bylo také načasováno k  výstavě PRAGA 1988.

Po výstavě se ve dnech 5. – 7. 9. 1988 konal v  Praze 57. kongres FIP.

Výstavu navštívilo přes dvě stě tisíc osob, z  nichž každý si jistě mohl najít něco zajímavého. Pro řadu návštěvníků byla výstava poněkud vyčerpávajícím zážitkem. Nejen vzhledem k  velkému rozsahu a  vzdálenostem mezi jednotlivými výstavními objekty, ale třeba i  proto, že kupon na vstupence opravňoval pouze k  jedinému vstupu do každého objektu, ve většině z  nich však nebyl dostatek vhodných prostor pro nutný odpočinek ani dostatečné možnosti občerstvení.

Některé výstavní celiny s  poměrně vysokým nominálem natištěné známky byly předurčeny pro mimořádnou přepravu pošty – dostavníkem, balóny nebo letecky (mj. pozdravy „spřáteleným“ výstavám FINLANDIA ’88 v  Helsinkách a  BULGARIA ’89 v  Sofii). Nelze se divit, že taková emisní činnost a  vysoké nominální hodnoty řadu filatelistů, mírně řečeno, nepotěšily a  byly i  jednou z  příčin poklesu členské základny Svazu československých filatelistů. Množství výstavních příležitostných razítek (celkem 27 druhů) bylo používáno u  25 příležitostných poštovních přepážek ve všech výstavních prostorách. Vedle toho byla příležitostná razítka související s  výstavou PRAGA 1988 používána i  v Kongresovém centru (Paláci kultury) při 57. kongresu FIP navazujícím na výstavu a  v Národním technickém muzeu ke kongresu Mezinárodního sdružení dopravních a  poštovních muzeí i  mimo Prahu (v souvislosti se zvláštní výstavní dopravou pošty). Odhadovaný počet zpracovaných zásilek i  různých suvenýrů přesahoval 1,5 milionu kusů. Připočítáme-li filatelistický materiál, kterým pozdravili výstavu PRAGA 1988 v  dalších téměř dvou desítkách zemí, musíme konstatovat, že filatelistická dokumentace této výstavy byla opravdu mimořádně bohatá.

Bohužel až příliš bohatá byla produkce poštovních známek, tiskových listů, aršíků a  také poštovních celin souvisejících s  výstavou PRAGA 1988. Vyšly 23 poštovní známky, 20 tiskových listů v  aršíkové úpravě, 9 aršíků, 16 obálek prvního dne, 1 známkový sešitek a  18 příležitostných poštovních dopisnic. Z nichž distribuce některých výstavních známek v  novinkové službě byla omezena na nákup vstupenky. Zkrátka: filatelisté museli velkolepou akci s  rozpočtem téměř 52 miliony Kčs (přibližně roční plat 1500 lidí) zaplatit.

 

Filatelistický materiál vydaný k výstavě